DD VÝTVARKA

Do domova důchodců chodím za rodiči druhým rokem. Jelikož jsou oba ležící, je jedinou možností, jak je dostat mimo jejich pokoj, invalidní vozík. Ven jezdíme často a výlety do krásného přilehlého parku jsou velmi oblíbené. Od jara do podzimu je co obdivovat a čerstvý vzduch, příroda a pohyb, i když jen pasivní, očividně prospívají.

Ovšem v zimně se ven nedá. Tři vzájemně propojené budovy DS Luna Havířov však se svými čtyřmi podlažím naštěstí poskytují tolik možností, kam si vyjet, že se nenudíme. A díky pomalým, tichým vyjížďkám od sklepa po střešní terasy poznávám domov seniorů tak, jak by tomu asi jinak nebylo. Nejen jeho provoz, personál, budovy, okolí, ale i detaily. Některé na mne zapůsobily tak, že je dávám k lepšímu.

Je zde totiž mimo jiné v provozu výtvarná dílna. Zdálo by se možná, že dílka lidí, kterým se třeba chvěje ruka, špatně vidí nebo se již nedokáží delší dobu soustředit, nebudou stát za mnoho. Na druhé straně ovšem mají někteří lidé teprve v důchodě čas na to, aby – aspoň někdy – dělali to, co je opravdu baví. A mají za sebou také prožité životy. Už jimi tolik nehýbají četné povrchnosti světa, už je z rovnováhy tak snadno nevychýlí nejrůznější krátkodobé možnosti, které se stejně za čas ukáží jako bezcenné a tak když tvoří, dělají to hlavně proto, aby z toho měli radost. Oni i případní diváci. A na výsledcích je to vidět.

Chápavý personál pak zdobí prostory chodeb domova nejpovedenějšími výtvory a stalo se mi vícekrát, když jsem si některé z nich prohlížel, protože mi to nedá minout je bez povšimnutí, že okolo jdoucí směrem ke mně pronesli: “Je to krásné ...“

Obrázky řeknou víc než řada slov a tak tady jsou: sádrové kachlíky, malby na skle, suché pastely.

Podle tématu jsem si je rozdělil do skupin Ladovská zima, Jaro a Česká města.

 Ladovská zima:

Jaro:

Česká města:

Ivo Dostál, Třebíč, suchý pastel

Ivo Dostál, Šumperk, suchý pastel

Ivo Dostál, Praha, suchý pastel

Ivo Dostál, Mariánské Lázně, suchý pastel

Ivo Dostál, Brno, suchý pastel

Ivo Dostál, Olomouc, suchý pastel

Ivo Dostál, Ostrava, suchý pastel

Ivo Dostál, Náchod, suchý pastel

V Česku naštěstí nemusejí lidé ve stáří řešit, co budou jíst, zda přežijí zimu, jestli dorazí válka až k nim a podobné potíže. Pokud jim to stav dovolí, mohou - alespoň někteří -  sedět s ostatními ve výtvarné dílně  a malovat - na sklo, na sádru, suchým pastelem na papír, dělat, keramiku, vystřihovat a skládat origami, prostě dělat to co je baví. A jak je vidět, některým tato opravdu jde.

---------------------------------------------------

9.1.2018

Ouha, chybička se vloudila. Přímo ощцъка. Chtěl jsem si šplhnout u personálu DD Luna a ukázal jsem jim tenhle článek. ↑ A ony, že suché pastely pana Dostála jsou reprodukce a co horšího, pan Dostál je profesionální výtvarník a nikdy klientem DD Luna nebyl. Jeho obrázky jsou na chodbách pro ozdobu a ne jako vystavená ukázka prací klientů.

Nu, co se dá dělat. Panu Dostálovi i čtenářům se omlouvám a na svou chabou obhajobu doplňuji, že jiné sestřičky, ze stejného DD mne prvně informovaly tak, jak jsem původně napsal.

Abych uvedl věci na pravou míru: klientem DD byl pan Luděk Klein, jehož obrázky rovněž zdobí chodby Luny. Nafotím a dodán na blog.

Nicméně přiznávám, že to byly právě suché pastely pana Dostála, které mne k článku inspirovaly ...