Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z prosinec, 2019

Fatranská blýskavica

Obrázek
V zlomu v horách, v hřebeni, sídlí bílí křemeni. Jdou se na ně podívat tři moravští kořeni. Nehalasí nahoru v běžné lidské pýše. Ti jsou plní pokory, chovají se tiše. Chtěj vidět jak s úsvitem křís paprsek o křemen. Vyšli ještě za noci, nemohli si pomoci. V srubu kamna hřála, ti jsou jedni z mála, kdo nížinu opustil, i když ještě spala. Cítí v tichu na horách jak jim srdce tlukou cítí zimu – hladí je svou chladivou rukou. Paprsky křesají o hřeben, mořem iontů srší energie, to každý z těch tří kořeňů cítí, že dobře žije. Než se vrátí do tepla k jídlu, ke své ženě, bude každý vypadat značně namoženě. Nadšení a zmoženi vracejí se zpět, jsou tak plní nádhery, že to mění svět. prosinec 2019 Po hřebeni Zárub - Fotoklub Břeclav

Duši z lomu

Obrázek
Marná jsou všechna kdyby, dopustil jsem se zkrátka chyby. Zvědav, zda u Šerého vrchu někdo z duchů ještě žije, šel jsem tam a oni měli zrovna festival duchovní poezie. Byli tam však jen náhodou. Dnes už jsou o kus dál, za vodou. Před rokem zde dostali na gatě a tak je tady čisto. Ti už se nikdy nevrátí zpět na tohleto místo. Teď sídlí nad Žermandou v lomu a tu opuštěnou pískovnu zabrali jaksi k tomu. Přišel jsem na to, když jsem se loudal kolem chůzí pomalou. Do křoví odbočit jsem musel, neb se mi chtělo na malou. Protože za mnou šli nějací výletníci, musel jsem hlouběji, než za tím účelem choděj všici. Cestička uzoučká tam vedla. Abych se po ní vydal mne svedla. Ta jistě vede k opuštěnému lomu. Tak jsem se po ní vydal - no, nedivte se tomu. Byl krásný slunný den, teprve pozdní odpoledne, i nečekal jsem, že duší patrola se náhle proti mně zvedne. Bylo jich nejmíň osm. Ze země, z křovin naráz vyskočili, usmívali se však a hluboce se uklonili. Nelekejte se prosím, pane Sonny