Takhle to vidím

V dobách našeho trampování ovlivnil Jim i nás ostatní (mne, tedy Sonnyho, Peta a Haileho) tak, že jsme taky nějakou tu poezii sepsali a společně s Jimovými básněmi jsme je vydali ve dvou samizdatových sbornících "Vandrákovo bohatství" a "Cestou z vandru". Bohužel pro nás tři, v závorce jmenované, to bylo ojedinělé básnické vzepětí v dobách mládí, které se - alespoň doposud - již neopakovalo. Přesto však, při přípravě dalšího dílu Jimovy tvorby, jsem do svých vlastních básní zabrousil a řekl jsem si, že když Jimova poezie, tak taky Sonnyho poezie. Výsledek předkládám níže a mohu jen dodat, že pokračování nejspíš nebude, protože v roce svého poetického osvícení jsem sepsal jen sedm kusů a svíce zhasla. Změnit by to mohlo snad jen množství vašich nadšených ohlasů či komentářů, ale jakási skepse mi našeptává, že se jich nedočkám. Takže to je, přátelé, nejspíš všechno ↓ M INISTERSTVO  VEDLEJŠÍCH  ZÁLEŽITOSTÍ HLEDÁ  SE CHLAPÍK  ZAROSTLÝ S  VYSOKÝM  ČELEM POVOLÁNÍM : 

Na stavebním veletrhu Střechy, stavba Ostrava  2018 vystavovali - koloběžky. Mimo jiné, tedy. K tradiční stavební části totiž byly letos přifařeny sekce  "Úsporná domácnost" a "Eko auto". Počin určitě ku prospěchu návštěvníků i vystavovatelů.  Kolobrndy tam ovšem čekal málokdo. Bylo to nejen příjemné osvěžení, ale také expozice, která se těšila značnému zájmu. Chodilo se dívat, dotazovat se, osahávat i zkoušet v praxi  snad více lidí, než ke stánkům automobilek věhlasných značek, které předváděly nejnovější eko, elektro a hybrido modely. Mám takový nepotvrzený dojem,  že jsem byl prvním návštěvníkem, který si v prostorách výstavní haly jízdu na koloběžce vyzkoušel. Byl jsem totiž uvnitř jako jeden z prvních návštěvníků a jelikož se považuji za již zaběhlého koloběžkáře, pominul jsem zajímavý výklad o nano technologiích u vedlejšího stánku, sotva jsem koloběžky spatřil a během chvíle jsme v družném rozhovoru s příslušným vystavovatelem probírali techn