Takhle to vidím

Stalo se, co jsme nečekali a přesto jsme v duchu doufali, že by se to mohlo stát. A že by bylo krásné, kdyby se to stalo. A nastojte: Jim získal 3.místo v TRAPSAVCI 2018 za poesii a 2. místo v TRASE 2018 za grafiku. Fotografie autora, hrdě pózujícího se sborníkem vítězných prací a cenami při takovéto  příležitosti snad ani nemůže nevzniknout Za tímto konstatováním stojí hodně radosti, kterou to způsobilo, kus práce při přípravě  a nová chuť do další činnosti. Trapsavec je prestižní literární celorepubliková soutěž, probíhající již 44 let. Zařadit se mezi autory zvučných jmen, kteří v ní zabodovali, je  podle mého skrovného mínění snem snad každého trampského psavce. A že Jim uspěl i v Trase  (mladší sestra Trapsavce, zaměřená na výtvarně postižené trempíře) , mi ukazuje, že ilustrovat jeho básně jeho kresbami  nebyl špatný nápad. typické Jimovy krajinky - perokresby, nebo jak on říká průpiskokresby Dalším a naprosto nečekaným překvapením  byla nabídka vydat Jimovi

Manželka to má teď při tom letním počasí při příchodu z práce zařízeno takto: projde brankou, nazobe se jahod z truhlíků na nízkém plotku a sedne do křesla na zahradě.  Dnes dle svého zvyku zasedla a poreferovala jak bylo v práci, ovšem jen zpola. Najednou se zarazila, koukla skrze plot a povídá: "Kotě! Ty mi ani neřekneš, že tu sedí ko... to je srnče - ."  Fakt, na dosah ruky, kdyby šlo ruku prostrčit klasickým rámkovaným pletivem, leželo srnče. Ani nedutalo. Ani nepíplo. Jen občas se celkem spokojeně rozhlídlo kolem, zahýbalo ušima a nadále dělalo, že tam není. Jen ta očička se mu uculovala.  Dobře jsem se oženil. Velice opatrně vytahuje manželka mobil a tady to je: NESAHAT. Samozřejmě nesahat, ale co dál? Vždyť to boží stvoření si ustlalo ani ne dvacet metrů od hlavní silnice. Auta jezdí z práce, cyklisti na přehradu, pěšáci se táhnou do hospody, u novostavby naproti hrabe bagr a je jen otázkou času, kdy se objeví pejskaři. Vycházím před