Můj 17. listopad před 30 lety
Poslední čtvrtletí roku 1989 jsem strávil na špičce Arabského poloostrova, v Severním Jemenu. Tím pádem jsem tam prožil i dnes již legendární 17. listopad.
Tady je odkaz pro jeho lepší čtení (s většími písmeny):
https://drive.google.com/file/d/12PeHmeS8n1qHgBd6V-rEntKEr1Fom7ns/view?usp=sharing
Od té doby ovšem uplynulo už 30 roků a tak jsem zapátral po tom, jaké byly osudy mnou budované nemocnice. Dnes se dá díky vyspělým komunikačním technologiím zjistit ledaco a tak uvádím ve zkratce nejdůležitější události:
Nemocnice fungovala bez potíží tři - čtyři roky. Potom došlo k jediné závadě, o níž jsem se kdy dozvěděl a sice na RTG pracovišti. Za tu jsme ovšem nemohli - byla způsobena místním personálem. Vybudovali jsme tam kompletní RTG pracovištěm mimo jiné se stolem Tablix, kamerovým sloupem Statix a otočnou RTG kamerou. Pojízdný Statix s kamerou byl těžký ocelový sloup, který jezdil po kolejnicích, ukotvených jak v podlaze, tak ve stropě. Kolejnice byly festovní, musely být naprosto vodorovné, aby stojan zůstal v té poloze, do které jej doktor rukou volně zatlačí a tak to byla desítky a desítky kilogramů oceli. Celé to samozřejmě bylo poměrně tlustými kabelovými svazky napojeno na elektřinu. Jednou nekdo z personálu potřeboval zrentgenovat "ještě kousek" pacienta, ležícího na Tablixu. Kamera prostě měla zrentgenovat ještě asi 5 cm toho člověka, ale dál už se posunout nedala - byla na konci. takže nějakého chytrolína napadlo vyndat v podlaze i ve stropě kolejové zarážky. Protože v nemocnicích bývá většinou fofr, už je tam nedali po dokončení akce zpátky s tím, že si to budou pamatovat. A pamatovali si to, alespoň do doby, než tam rentgen začal používat někdo nový, nebo než to jednoho dne zapomněli. A tu se stalo, že se milý Statix i s kamerou , odstrčen tak, aby nezavazel, vezl až na konec kolejnice, ba ještě dál a doslova se "vybulil" na nejbližší stěnu. Naštestí se nikomu nic nestalo. Chirama měla v té době ještě v Jemenu vyškolené domorodé servisní techniky, ti poptali potřebné náhradní díly ( + kolejové zarážky) a RTG pracoval další řadu let bezchybně a možná, že tam funguje dosud...
Ředitelem námi vystavěné a vybavené Abs Rural Hospital se stal ještě v osmdesátém devátem doktor Abdull Illah Abukar Osman. Dělal mi při práci tlumočníka, ale především to byl kamarád. Proto jsem se také dozvěděl, že po určité době mezi ním a majiteli nemocnice, který tvořili příslušníci rodinného klanu podnikatelů, kterému vévodil Mohammed Ahmed Al Razoom, začalo docházet k nedorozuměním a hádkám. Doktor Abdi, jak se mu zkráceně říkalo, byl černoch a ještě k tomu Somálec. Černoši a Somálci obzvláště jsou zkrátka v podvědomí Jemenců negři, otroci. Oni to tak sice přímo neřeknou, ale v podvědomí Arabů to tak prostě je. Jsou to jsou bytosti sloužící k tomu, aby pracovali a moc při tom nefrflali. Když Abdi viděl, že jeho původně dobré postavení (byl to kvalitní lékař, inteligentní člověk, s empatií pro pacienty, zkrátka výhra pro nemocnici - to udělali Razoomovci dobře, že ho angažovali) se zhoršuje a taky když mu už poněkolikáté nedali plat, odeslal tajně do jiné muslimské země svou manželku a dvě děti. Když následujícího dne obdržel peníze na provoz nemocnice, vzal si z nich přesně to, co mu Razoomovci dlužili a pláchl taky. Škoda pro všechny. Typická situace, kdy prohráli všichni zúčastnění ...
Nelze se mu ale divit. Žít se musí a doufat v nějaké samovolné zlepšení situace se nejspíš nedalo... Razoomovi, jakkoli jsme spolu dobře vycházeli, byli totiž především podnikatelé, ne lidumilové, kteří by obyvatelstvu v jejich okolí z dobroty srdce zpřístupnili lékařskou péči. V Jemenu se totiž za jakékoli ošetření platí. Jemenec, který má tu smůlu, že onemocní nebo přijde k úrazu, si musí napřed zajistit dvě věci: peníze a někoho, kdo je ho za ně ochoten a schopen vyléčit. A takových lidí, připadně zařízení je v Jemenu nedostatek...
Takže v souladu s místními zvyklostmi prováděli Razoomovci investici, která měla vydělávat. Na potvrzení uvádím historku, kdy mne žádali ještě v době, kdy se na nemocnici čile zedničilo, abych nad každé lůžko pro pacienty nechal namontovat klimatizaci. Namítal jsem, že to jednak není ve smlouvě a tím pádem ani v ceně, načež Mohammed Ahmed pravil, že to nevadí, že si to koupí sami a ať jim to tam zkrátka namontuju. Tak jo, říkal jsem si. Je od nich nakonec hezké, že chtějí aby se těm nebožákům v těch až čtyřicetistupňových vedrech aspoň trochu lépe leželo. Jenže ouha: byl jsem poučen, že klima jednotky se nad lůžka nedávají kvůli pacientům, ale kvůli tomu, že v období Ramadánu přijíždějí do Absu jako hosté lidé z daleka, až odlehlých hor a ti jsou ochotni zaplatit vysoké částky, aby se vyspali alespoň jednou v životě pod klimatizací, protože jinde takovou možnost nemají.
"Jak pod klimatizací", tázal jsem se naivně, "tam jsou přece pacienti, ne?"
"Ne!"
"Jak ne? A kde tedy jsou?"
"Pošleme je před Ramadánem domů."
Takže nemocnice se na měsíc změní na hotel ... Neřekli sice"vhodíme je", ale tento výraz se jaksi nabízí sám.
Nicméně Razoomovci se mnou jednali slušně, poctivě, spolupráce byla dobrá, to se jim musí uznat a i když to byli prostě arabští podnikatelé, mohu být - a jsem - rád, že se to všechno vyvíjelo dobrým způsobem.
Dva shora zmíněné případy jsou ale ničím proti tomu, co se v Abs Rural Hospital stalo 15.8.2016. Toho dne napadla koalice vedená Saúdskou Arábií třikrát kontrolní stanoviště Husíů asi 10 km severně od Absu, na silnici vedoucí z Hodeidy do Harradu, mezi vesnicemi Al-Bida a Al-|Raboa. Z míst, na něž bylo letecky útočeno, se podařilo uprchnout terénnímu automobilu Toyota Corrola. Letadla koalice jej sledovala po jeho celé 10 km dlouhé cestě proto, že se domnívala, že ve voze je také vůdce Husíů. Minimálně dvakrát se dostala pronásledující letadla do těsné blízkosti, ale z neznámého důvodu nezaútočila. Místo toho vyčkávala, až automobil vjede do Absu a tam do areálu nemocnice. Automobil zastavil před bránou, byl zkontrolován ochrankou a protože uvnitř byli lidé v civilním oblečení, včetně jednoho dítěte a nebyly nalezeny žádné zbraně, byl vpuštěn do areálu nemocnice a zaparkoval u místa příjmu pacientů. Osoby z automobilu začaly být ihned přemisťovány do budovy nemocnice. Vzápětí se však ozval hlasitý zvuk nízko letícího letadla, ze kterého byla bezprostředně na to vypálena raketa vzduch - země. Ta zasáhla
automobil tak přesně, že jej úplně zničila. Po explozi zůstal v zemi kráter o průměru 19 metrů. Ironií osudu je, že se nepodařilo prokazatelně zjistit, kolik lidí bylo v okamžiku výbuchu ještě v automobilu, ani to, jestli někdo z jeho osádky již nebyl uvnitř nemocnice. Takže je teoreticky možné, že někdo z pronásledovaných to nakonec třeba přežil.
Výsledkem však bylo 19 mrtvých a 24 zraněných. V době exploze rakety se nacházelo na chirurgii 23 pacientů, 25 na porodním oddělení, 12 na pediatrii ( = dětské oddělení) a 13 novorozeňat.
Oficiální místa následně opakovaně bagatelizovala škody, způsobené tímto útokem, včetně počtu mrtvých a raněných. Saudskoarabská koalice označovala útok za omyl, obviňovala nemocnici, že neposkytla svoji zeměpisnou polohu, aby mohla být zařazena na seznam cílů, na něž se neútočí, zlehčovala zprávy vyšetřovatelů a podobně až do chvíle, kdy rozhořčení Lékaři bez hranic, kteří od roku 2015 Abs Rural Hospital provozují a kde poskytují pacientům kvalitní a bezplatné služby, provedli vlastní důkladné a nezávislé vyšetřování. Jeho zjištěním je, že ze strany koalice šlo jednoznačně o úmyslný čin, provedený vědomě, za účelem zasadit "nepříteli" další zničující ránu.
Nicméně jsem s radostí uvítal, že Lékaři bez hranic po tomto útoku nemocnici opravili a dokonce rozšířili. V Jemenu se totiž následkem dlouhé války začal epidemicky šířit cholera - nemoc, o které mělo lidstvo za to, že již patří historii. Nepatří, jen v Jemenu samotném se počet cholerou nakažených k dnešku odhaduje na 1,2 milionů. Takže lékaři bez hranic rozšířili Abs Rural Hospital o několik pavilonů Centra pro léčení cholery. Navíc k zajištění kompletního chodu nemocnice zajišťují dodávky pitné vody pro dalších cirka 16 tisíc lidí okolo Absu. Rozmístili totiž na různých místech velkoobjemové vaky a pravidelně je doplňují. Voda se ovšem v Jemenu, jako skoro všechno, kupuje: přifrčí náklaďák s cisternou na korbě, hadici natáhne až k zásobníku, otočí se kohoutek a sleduje počitadlo. Tolik a tolik litrů - a teď zaplať. Voda od Lékařů bez hranic je však bezplatná. Tatáž organizace také provozuje také síť mobilních klinik, skrze něž je poskytována základní lékařská péče i lidem v oblastech tak vzdálených, že prakticky nemají možnost se do Absu dopravit. I tyto náklady nesou Lékaři bez hranic.
Přesto došlo 11.6.2018 k druhému leteckému útoku na nemocnici v Absu. Opět ze strany koalice, vedené Saúdskou Arábií. Tentokrát nešlo o jednu raketu, ale o celou řadu bomb, svržených na areál nemocnice. Útok se sice - chtělo by se říct naštěstí - obešel bez mrtvých, protože nové pavilony Centra pro léčbu cholery byly těsně před dokončením, ale ještě ne v provozu. Tudíž v nich nebyli žádní pacienti, ani zdravotnický personál. Následky útoku byly ovšem fatální, protože Lékaři vez hranic do tří měsíců po něm ukončili svoji činnost a z Abs Rural Hospital se stáhli. Důvodem bylo konstatování, že pacienti a zdravotníci se měli v nemocnici cítit bezpečně, ale toto jim v současné době není možno zaručit. S ukončením provozování nemocnice ustaly samozřejmě i výše popsané další aktivity.
Abs Rural Hospital přešla tedy pod správu státu.ovšem pod správu státu rozvráceného válkou, který skrze své ministerstvo zdravotnictví stačí tak akorát na to, aby s vypětím všech sil zajistil alespoň základní ošetření těm, kteří se do nemocnice dostanou. Dnes, bohužel, funguje nemocnice v Absu spíš jen jako místo první pomoci, kde se pacientům dostane základního ošetření ve formě zastavení krvácení, fixace končetnin, základní premedikace a povětšinou jsou transportováni do lépe vybavených nemocnic v Hodejdě nebo Saná. V Hodejdě ovšem ještě nedávno probíhaly těžké boje, Saná je vzdáleno 4 - 5 hodin cesty autem přes hory, takže řada pacientů transport nepřežije.
Takže nemocnice fungovala a rozvíjela se 29 roků. To je dost na to, abychom (jako tehdy ještě Čechoslováci) mohli být hrdí nato, že jsme ji vybudovali a podíleli se tím na tom, že fungovala tak dlouho. I když teď prožívá zřejmě nejtemnější období své historie, držím jí palce a jsem rád, že jede aspoň v nouzovém režimu. Vždyť jinak by tam ti lidé neměli nic.
Když jsem se v závěru probíral na internetu spoustou materiálů k tomuto článku, zjistil jsem ke svému překvapení, že Lékaři bez hranic jsou již opět v Absu. Vrátili se i po druhém bombardování, odklidili trosky, provedli nutné úpravy a "jedou" v plném nasazení. Lékařských stáží a výjezdů v námi kdysi vybudované nemocnici se účastní i řada Čechů. Nelze jim než přát přinejmenším to, aby jim to Saudi - Co ( = saúdská koalice) nezničila potřetí.
Pohnutá historie posledních let českou Chiranou budovaného a vybaveného zařízení mohutně zahýbala světovou veřejností a je široce dokumentována na internetu. Pro ty, kdo se v jeho prostředí nedokáží pohybovat, nebo nemají tu možnost, uvádím v závěru další materiály a zprávy, ze kterých je možné si udělat poměrně přesný obrázek o sledu jednotlivých událostí a dozvědět se množství detailů. Velká část je česky.
Stačí kliknout sem: ↓
https://drive.google.com/file/d/1BWP5Z0-ygusFKjbPZvuuVA8W0jBhoUPW/view?usp=sharing
Připojuji také několik souvisejících videí, především pro ty, kdo rozumějí anglicky:
https://www.youtube.com/watch?v=Kl6G9lGPVoU&t=82s
How U.S. Weapons Ended Up Hitting Hospitals in Yemen _ NYT - Visual Investigations
https://www.youtube.com/watch?v=2FwV3RE5PrY&t=578s
‘Unacceptable’_ Saudi-led coalition slammed for avoiding responsibility over Yemen hospital bombing
https://www.youtube.com/watch?v=1BWYn9-Gp9s
Poslední video sice není přímo z Absu, ale výstižně popisuje celkovou situaci okolo jemenských nemocnic a ukazuje vynikající práci Lékařů bez hranic:
Inside Yemen- 5 dys in an emegency Hospital
https://www.youtube.com/watch?v=hVyvwXoWK5c&t=936s
Zde je můj článek, kterým jsem v Mladé Frontě vzpomínal na onu dobu při desátém výročí "českého sametu":
Tady je odkaz pro jeho lepší čtení (s většími písmeny):
https://drive.google.com/file/d/12PeHmeS8n1qHgBd6V-rEntKEr1Fom7ns/view?usp=sharing
 | |
|
 |
| Provincie Hajja, kde nad písmenkem H leží Abs |
Od té doby ovšem uplynulo už 30 roků a tak jsem zapátral po tom, jaké byly osudy mnou budované nemocnice. Dnes se dá díky vyspělým komunikačním technologiím zjistit ledaco a tak uvádím ve zkratce nejdůležitější události:
Nemocnice fungovala bez potíží tři - čtyři roky. Potom došlo k jediné závadě, o níž jsem se kdy dozvěděl a sice na RTG pracovišti. Za tu jsme ovšem nemohli - byla způsobena místním personálem. Vybudovali jsme tam kompletní RTG pracovištěm mimo jiné se stolem Tablix, kamerovým sloupem Statix a otočnou RTG kamerou. Pojízdný Statix s kamerou byl těžký ocelový sloup, který jezdil po kolejnicích, ukotvených jak v podlaze, tak ve stropě. Kolejnice byly festovní, musely být naprosto vodorovné, aby stojan zůstal v té poloze, do které jej doktor rukou volně zatlačí a tak to byla desítky a desítky kilogramů oceli. Celé to samozřejmě bylo poměrně tlustými kabelovými svazky napojeno na elektřinu. Jednou nekdo z personálu potřeboval zrentgenovat "ještě kousek" pacienta, ležícího na Tablixu. Kamera prostě měla zrentgenovat ještě asi 5 cm toho člověka, ale dál už se posunout nedala - byla na konci. takže nějakého chytrolína napadlo vyndat v podlaze i ve stropě kolejové zarážky. Protože v nemocnicích bývá většinou fofr, už je tam nedali po dokončení akce zpátky s tím, že si to budou pamatovat. A pamatovali si to, alespoň do doby, než tam rentgen začal používat někdo nový, nebo než to jednoho dne zapomněli. A tu se stalo, že se milý Statix i s kamerou , odstrčen tak, aby nezavazel, vezl až na konec kolejnice, ba ještě dál a doslova se "vybulil" na nejbližší stěnu. Naštestí se nikomu nic nestalo. Chirama měla v té době ještě v Jemenu vyškolené domorodé servisní techniky, ti poptali potřebné náhradní díly ( + kolejové zarážky) a RTG pracoval další řadu let bezchybně a možná, že tam funguje dosud...
 |
Tak vypadala původní budova ještě před přestavbou v roce 1989 - dole sklady a obchody, nahoře nevyužívané byty |
Nelze se mu ale divit. Žít se musí a doufat v nějaké samovolné zlepšení situace se nejspíš nedalo... Razoomovi, jakkoli jsme spolu dobře vycházeli, byli totiž především podnikatelé, ne lidumilové, kteří by obyvatelstvu v jejich okolí z dobroty srdce zpřístupnili lékařskou péči. V Jemenu se totiž za jakékoli ošetření platí. Jemenec, který má tu smůlu, že onemocní nebo přijde k úrazu, si musí napřed zajistit dvě věci: peníze a někoho, kdo je ho za ně ochoten a schopen vyléčit. A takových lidí, připadně zařízení je v Jemenu nedostatek...
Takže v souladu s místními zvyklostmi prováděli Razoomovci investici, která měla vydělávat. Na potvrzení uvádím historku, kdy mne žádali ještě v době, kdy se na nemocnici čile zedničilo, abych nad každé lůžko pro pacienty nechal namontovat klimatizaci. Namítal jsem, že to jednak není ve smlouvě a tím pádem ani v ceně, načež Mohammed Ahmed pravil, že to nevadí, že si to koupí sami a ať jim to tam zkrátka namontuju. Tak jo, říkal jsem si. Je od nich nakonec hezké, že chtějí aby se těm nebožákům v těch až čtyřicetistupňových vedrech aspoň trochu lépe leželo. Jenže ouha: byl jsem poučen, že klima jednotky se nad lůžka nedávají kvůli pacientům, ale kvůli tomu, že v období Ramadánu přijíždějí do Absu jako hosté lidé z daleka, až odlehlých hor a ti jsou ochotni zaplatit vysoké částky, aby se vyspali alespoň jednou v životě pod klimatizací, protože jinde takovou možnost nemají.
"Jak pod klimatizací", tázal jsem se naivně, "tam jsou přece pacienti, ne?"
"Ne!"
"Jak ne? A kde tedy jsou?"
"Pošleme je před Ramadánem domů."
Takže nemocnice se na měsíc změní na hotel ... Neřekli sice"vhodíme je", ale tento výraz se jaksi nabízí sám.
Nicméně Razoomovci se mnou jednali slušně, poctivě, spolupráce byla dobrá, to se jim musí uznat a i když to byli prostě arabští podnikatelé, mohu být - a jsem - rád, že se to všechno vyvíjelo dobrým způsobem.
 |
| Dr. Abdul Illah Abukar Osman uprostřed |
Dva shora zmíněné případy jsou ale ničím proti tomu, co se v Abs Rural Hospital stalo 15.8.2016. Toho dne napadla koalice vedená Saúdskou Arábií třikrát kontrolní stanoviště Husíů asi 10 km severně od Absu, na silnici vedoucí z Hodeidy do Harradu, mezi vesnicemi Al-Bida a Al-|Raboa. Z míst, na něž bylo letecky útočeno, se podařilo uprchnout terénnímu automobilu Toyota Corrola. Letadla koalice jej sledovala po jeho celé 10 km dlouhé cestě proto, že se domnívala, že ve voze je také vůdce Husíů. Minimálně dvakrát se dostala pronásledující letadla do těsné blízkosti, ale z neznámého důvodu nezaútočila. Místo toho vyčkávala, až automobil vjede do Absu a tam do areálu nemocnice. Automobil zastavil před bránou, byl zkontrolován ochrankou a protože uvnitř byli lidé v civilním oblečení, včetně jednoho dítěte a nebyly nalezeny žádné zbraně, byl vpuštěn do areálu nemocnice a zaparkoval u místa příjmu pacientů. Osoby z automobilu začaly být ihned přemisťovány do budovy nemocnice. Vzápětí se však ozval hlasitý zvuk nízko letícího letadla, ze kterého byla bezprostředně na to vypálena raketa vzduch - země. Ta zasáhla
automobil tak přesně, že jej úplně zničila. Po explozi zůstal v zemi kráter o průměru 19 metrů. Ironií osudu je, že se nepodařilo prokazatelně zjistit, kolik lidí bylo v okamžiku výbuchu ještě v automobilu, ani to, jestli někdo z jeho osádky již nebyl uvnitř nemocnice. Takže je teoreticky možné, že někdo z pronásledovaných to nakonec třeba přežil.
Výsledkem však bylo 19 mrtvých a 24 zraněných. V době exploze rakety se nacházelo na chirurgii 23 pacientů, 25 na porodním oddělení, 12 na pediatrii ( = dětské oddělení) a 13 novorozeňat.
Oficiální místa následně opakovaně bagatelizovala škody, způsobené tímto útokem, včetně počtu mrtvých a raněných. Saudskoarabská koalice označovala útok za omyl, obviňovala nemocnici, že neposkytla svoji zeměpisnou polohu, aby mohla být zařazena na seznam cílů, na něž se neútočí, zlehčovala zprávy vyšetřovatelů a podobně až do chvíle, kdy rozhořčení Lékaři bez hranic, kteří od roku 2015 Abs Rural Hospital provozují a kde poskytují pacientům kvalitní a bezplatné služby, provedli vlastní důkladné a nezávislé vyšetřování. Jeho zjištěním je, že ze strany koalice šlo jednoznačně o úmyslný čin, provedený vědomě, za účelem zasadit "nepříteli" další zničující ránu.
 |
| Zbytky zasaženého automobilu |
Přesto došlo 11.6.2018 k druhému leteckému útoku na nemocnici v Absu. Opět ze strany koalice, vedené Saúdskou Arábií. Tentokrát nešlo o jednu raketu, ale o celou řadu bomb, svržených na areál nemocnice. Útok se sice - chtělo by se říct naštěstí - obešel bez mrtvých, protože nové pavilony Centra pro léčbu cholery byly těsně před dokončením, ale ještě ne v provozu. Tudíž v nich nebyli žádní pacienti, ani zdravotnický personál. Následky útoku byly ovšem fatální, protože Lékaři vez hranic do tří měsíců po něm ukončili svoji činnost a z Abs Rural Hospital se stáhli. Důvodem bylo konstatování, že pacienti a zdravotníci se měli v nemocnici cítit bezpečně, ale toto jim v současné době není možno zaručit. S ukončením provozování nemocnice ustaly samozřejmě i výše popsané další aktivity.
 |
| Torzo jednoho z několika pavilonů nově vybudovaného centra pro léčbu cholery |
 |
Ošetřovatel se snaží zachránit alespoň zbytky vybavení
Ano, to jsou české, chiraňácké výrobky - lůžko pacientské se zábranami posuvnými, stolek nástrojový nerez dvoupodlažní, lístkovnice čtyřzásuvková, držák na plynové láhve nástěnný, skříň lékařská uzamykatelná - řečeno slovy jednotlivých položek původního projektu...
|
Abs Rural Hospital přešla tedy pod správu státu.ovšem pod správu státu rozvráceného válkou, který skrze své ministerstvo zdravotnictví stačí tak akorát na to, aby s vypětím všech sil zajistil alespoň základní ošetření těm, kteří se do nemocnice dostanou. Dnes, bohužel, funguje nemocnice v Absu spíš jen jako místo první pomoci, kde se pacientům dostane základního ošetření ve formě zastavení krvácení, fixace končetnin, základní premedikace a povětšinou jsou transportováni do lépe vybavených nemocnic v Hodejdě nebo Saná. V Hodejdě ovšem ještě nedávno probíhaly těžké boje, Saná je vzdáleno 4 - 5 hodin cesty autem přes hory, takže řada pacientů transport nepřežije.
Takže nemocnice fungovala a rozvíjela se 29 roků. To je dost na to, abychom (jako tehdy ještě Čechoslováci) mohli být hrdí nato, že jsme ji vybudovali a podíleli se tím na tom, že fungovala tak dlouho. I když teď prožívá zřejmě nejtemnější období své historie, držím jí palce a jsem rád, že jede aspoň v nouzovém režimu. Vždyť jinak by tam ti lidé neměli nic.
Když jsem se v závěru probíral na internetu spoustou materiálů k tomuto článku, zjistil jsem ke svému překvapení, že Lékaři bez hranic jsou již opět v Absu. Vrátili se i po druhém bombardování, odklidili trosky, provedli nutné úpravy a "jedou" v plném nasazení. Lékařských stáží a výjezdů v námi kdysi vybudované nemocnici se účastní i řada Čechů. Nelze jim než přát přinejmenším to, aby jim to Saudi - Co ( = saúdská koalice) nezničila potřetí.
 |
| Příslušník ochranky nemocnice v Absu hledí na kráter, vzniklý výbuchem rakety při prvním útoku |
Stačí kliknout sem: ↓
https://drive.google.com/file/d/1BWP5Z0-ygusFKjbPZvuuVA8W0jBhoUPW/view?usp=sharing
Připojuji také několik souvisejících videí, především pro ty, kdo rozumějí anglicky:
In Abs, Yemen, MSF Treats Cholera in Once Destroyed Hospital
https://www.youtube.com/watch?v=Kl6G9lGPVoU&t=82sHow U.S. Weapons Ended Up Hitting Hospitals in Yemen _ NYT - Visual Investigations
https://www.youtube.com/watch?v=2FwV3RE5PrY&t=578s
‘Unacceptable’_ Saudi-led coalition slammed for avoiding responsibility over Yemen hospital bombing
https://www.youtube.com/watch?v=1BWYn9-Gp9s
Poslední video sice není přímo z Absu, ale výstižně popisuje celkovou situaci okolo jemenských nemocnic a ukazuje vynikající práci Lékařů bez hranic:
Inside Yemen- 5 dys in an emegency Hospital
https://www.youtube.com/watch?v=hVyvwXoWK5c&t=936s
-------------------------- KONEC -------------------------------
.jpg)
Komentáře
Okomentovat