CHOROŠ

Balada o pozadí vzniku sbírky básní trampských

(neorganizovaný prozaicko - poetický útvar

až příliš volného formátu)

Mládenec trampoval

a přitom básnil a maloval.

Uběhly roky.

Pak se stal manželem

- to ještě občas vandroval,

i když omezeně

a pak otcem

- a to s vandrováním

fakticky skončil.

Uběhly další roky.

Manželem přestal být,

otcem zůstal

zase uběhly roky,

stal se děděm.

Taky důchodcem, ba i pacientem.

Ale celou tu dobu

byl trampem tam někde uvnitř

v duši

a pořád psal poezii a kreslil

ovšem jen do šuplíku, do krabic.

Krabice plnily police

a bylo jich víc a víc.

(To je neumělý pokus o rým...)

Spolutramp: „Vydejme to knižně,

v brožurce samizdatem“

ale to se hodně spletl s datem

(další trapný pokus o rým)

než byla sbírka hotová

nastala doby počítačová

(to už je úplně mimo mísu …)

Načež spolutramp – už taky senior,

založil blog.

Ten bylo třeba plnit

a když mu došly vlastní nápady

šel za mládencem, nyní již kmetem

a prý: „Jimajs, davaj básně a kresby,

zpublikjem to internetu elektronicky“

(ono to tak bývá v životě vždycky)

(hele, rým se povedl sám od sebe)

ještě že neřek „ a sláva naše vzroste do nebe.“

I otevříny byl útroby archívu čtyřicetiletého

a poklady v řádu osmi set básní,

tří tisíc kreseb

a pěti tisíc fotek

začaly vycházet na světlo boží

a světlo scanneru

nově zakoupeného blogerem

ať jsou teda ty reprodukce kvalitní.

Když se ukázalo, že blog je k světu,

obeslali Trapsavce a Trasu

- v obou se autorovy výtvory umístily

(dobře a chvalitebně …)

A přišla nabídka

vydat výbor z autorovy tvorby tiskem

v edici Trampské miniatury.

Jim s plackou za 2. místo v Trase 2018

Jimova placka za 2. místo v Trase 2018, obor trampská grafika

Zde to teprve začíná být ostré:

na scénu vstupují autor, literární agent

a vydavatel.

***

Autor (den na to): „Vydej mi to všechno.“

Agent: „Jimajs, neblbni

ani Balzacovi všechno nevyšlo.

A Michelangelova vyhozená díla

se nacházejí dodnes. Musí to být čtivé.“

Autor (za tři dny): „Dobře. Byl sem blbec

- ješitnost autora. Vyber to ty.“

Autor (čtvrtého dne): „Tys přeskočil moje zimní fotky.“

Agent (pro sebe: teď se sekne a nevydáme nic), nahlas: „Jimáčku, v básních zrovna není zimní motiv, ale jsou v zásobě“.

Autor: „Nešla by ke každé básni kresba a fotka?“

Atd., atp., etc...

Agent: „Vydavateli, skáčeme nadšením a jdeme na to. Co a jak máme poslat?

Vydavatel: „Pošlete co máte a jak to máte, já to převedu. Obálka standardní, náplně stran takové a makové. Potřebuji ilustrace, fotky, profil a portrét autora, předmluvu.“

Agent (maká jak strhaný, pak): „Zasílám žádané. Jsem si vědom, že profil a předmluva jsou šity horkou jehlou, ale chtěl jsem stihnut termín. Když, tak to předělám.“

Vydavatel: „Předělat profil, předělat předmluvu. Poslat další barevné obrázky dovnitř obálky. Posílám první nástřel.“ (je výborný)

Autor agentovi: „Zachovejme tu linii, že s vydavatelem budeš komunikovat ty. Zeptej se ho, jestli by nám nevydal letos ještě jednu knížku“.

Vydavatel agentovi: „Zasílám technické informace.“ (jsou obsáhlé a obsahují povzbuzení k pilné práci)

Agent: “Jimajsku, je třeba vymyslet název pro tu tvoji chystanou Trapsaveckou miniaturu. Já se snažím vymýšlet taky, ale v tuto chvíli mně nic nenapadá. Název potřebuji rychle, nejlíp ještě dnes.“

Autor : „Našel jsem asi tu tzv. třetí krabici svých kreseb, je to asi nějaká krabice od bot, či co, zabalené do reklamního časopisu, nic jiného to nemůže být ...“

Agent (v myšlenkách k autorovi): „To mně teď houby zajímá, proč neposíláš ten název?“

Autor (pořád neposílá ten název, zato píše): „Pozdravuj moc a moc našeho kamaráda vydavatele, dělá pro nás tak obětavě opravdu velmi mnoho užitečné práce, co bychom si v této fázi bez něj počali...

Autor (den na to): „Poptej se jej na možné společné další vyhlídky do budoucna, zda by bylo možné vydávat ty věci po dílech nebo i třeba pod jinými názvy, např. Odyssea života I, II, III, IV atd...

Autor (další den): „Co kdybychom ponechali zaběhnutý, již jaksi zažitý a vžitý, svým způsobem zavedený název: Odyssea života ?

Agent (poněkud nervně): „Může bejt, ale jaký název dáš pak eventuálním dalším brožurkám? Odyssea života bude mít na blogu odhadem 40 až 50 pokračování. Kdyby vyšlo ještě něco dalšího, tak se to bude jmenovat Ož 2, Ož 3 ... atd...?
Co třeba:
Bouřkové mraky nad obzorem
Mraky nad obzorem
Oblaka nad obzorem
Letní oblaka
Cumulus
Vandrákovo léto
Vandrákova oblaka
Nekončící modro léta
Šlápoty k oblakům
Modro nad zemí
Jas noční hvězdy
Tulákovi známí
Tulákova mošna
Vandrákova mošna
S hlavou ve hvězdách
Noční zář Orionu
Na perutích větru
Tulákův vzlet
Pěšky po nebi
Pěšky oblohou
Jsou to jen návrhy a pokud řekneš Odyssea života, tak to tak bude. Název to není špatný, jen je tam ta věc, co dál.
Napiš, dále už s názvem otravovat nebudu.

Agent (týž den večer, již klidněji): „ Jimajse, jaksi mně to chytlo a tak pro inspiraci dodávám ještě:
Prostorem tiché noci
Prostorem letní noci
Let tichou nocí
Zpěv tiché noci
Bohatství tiché noci
Volnost letní noci
Nektar letní noci
Květ muchovníku
Snítka myrthy
Tulákova jitřní píseň
Na perutích větru
Ozvěny letní noci
Vzdálená blýskavice
Vandrem nadzemským krajem
Krůpěj nektaru
Doteky many
Odlesk vlasů Jitřenčiných
Vůně nektaru
Pohár tulákovy noci
Svit dálek modravých
Lesk dálek modravých
Jsou to jen panázvy, spíš blbinky na mysl přišlé, ale možná to navodí jakousi inspiraci.“

Autor: „Mail je prázdný, nepřišel ...“
Autor: „Sonny, jo, Pěšky oblohou - to by bylo OK ... myslím, že ano - to se mi jeví jako dost dobré - tedy OK.“

Vydavatel: „ - udělal jsem vnitřek - nasázel jsem to do formátu Miniatur a doplnil obrázky - ještě by se tam něco dalšího vešlo. Současně jsme se snažil opravit překlepy, kterých tam bylo požehnaně, ale nevylučuji, že mi ještě něco uteklo.“
Agent (stydí se za překlepy a honem vybírá hrst vhodných kreseb):

„šlu houf dalších obrázků, jestli se ti tam tedy něco ještě vejde, použij kterýkoliv. Vybral jsem pár vertikálních motivů, myslím, že sednou vedle těch básniček "na výšku". Předmluvu a profil udělám znovu, snad se trefím, jak navrhuješ.

Autor: „Sonny, další obrazy - oleje a tempery už tam nedávej, jsou to opravdu mazaniny - technicky i kompozičně, každý, kdo se kdy pokoušel malovat to hned pozná, odborník - no, nechci ani domyslet, raději nějakou výraznější kresbu - třeba zasahující do abstrakce - o tom umění je a trampské motivy - těch moc nemám … musel bych je vytvořit, ale ne teď hned zrovna, snad později...!

Vydavatel: „Ahoj, takhle je to lepší, už to mám nasázené. Rozmyslete si také, kolik si bude chtít nechat udělat výtisků.“

Autor (reaguje okamžitě, protože nečetl pět mailů a neví, že všechny korektury jsou opraveny): „ Přece ten přehled chyb a překlepů jsem poslal, myslím, že ve slově úžasné naslouchání a užaslé naslouchání je nějaký ten drobný rozdíl, ale mohu se samozřejmě mýlit... proto si snad dopisujeme, takto se dělají korektury a závěrečná korektura také, zatím snad problémy či těžkosti nebyly....

Myslím, že jsou to významově významné - a přesto jen d r o b n é věci, nic by to - doufejme - rozhodit nemělo, i z toho důvodu jsem upustil od rozšíření textu ve věci - první a poslední galaxie Mléčné dráhy - bylo by to přeci jen rozšířeno o pár řádků navíc a toho problému jsem si vědom.

U básně k M. Zajícovi by to snad nemuselo vadit, mělo by se to takto vejít pod název do jedné řádky..

Bez těch posledních mých návrhů na opravy to asi nepůjde,
dík, pokud se to podaří takto dotáhnout...

Text na obálce - přídavek, no, snad se to podaří nakladateli nějak bezbolestně zapracovat, držím mu palce.

ahoj,
pošlu dnes ten počet výtisků pro mne !

Agent: „Vydavateli, vyjadřuji svůj souhlas s tímto provedením, je to vše O.K., projel jsem si i to, že jsi opravil ty korektury od autora, za což velký dík. Obálka, předmluva, to je taky fajn, takže můžeš tisknout v tom počtu 100 kusů pro nás oba a poslat to autorovi.
Ještě jednou se podivuji nad tím, jak dokážeš rychle reagovat a těším se na výtisky. Je jasné, že autor taky.
Držím palce při tisku, ořezu, laminaci, balení atd...“

Autor (si teda přečetl těch pět dosud nečtených mailů):

Jo, ano, rozptýlil jsi dokonale mé zbytečné obavy, dík ...

Potvrzuji tímto vydavateli počet 100 ks (slovy sto kusů)

Jo, ilustrace - větší počet, tak to je pecka, jsem rád ...

Obálka vynikající, jste oba machři !

Vidím, že spolupráce se mnou je občas nelehká.

Vnitřek obálky - povedlo se na výtečnou.
Prosím pěkně, doplnit to poděkování pro vás oba - přidat, pokud je to ještě ke stihnutí. Text zde :
Nejlépe asi na titulní list pod mým jménem a názvem sbírky :
Děkuji kamarádovi Sonnymu - Miloši Janouškovi - Sonnymu a kamarádu Janu Fráňovi - Hafranovi za spolupráci / či za pomoc ? / při realizaci vydání mé první sbírky. Jim - T.O. Old Zálesák Havířov.

Vydavatel: „Ahoj oba,

hned v pondělí to odešlu do tisku. To, že dokážu rychle reagovat má hned několik důvodů:

• takováhle práce mne baví
• už jsem udělal skoro 80 titulů a to už se člověk otrká a nabere
  zkušenosti
• a hlavně, málokdo spolupracuje tak skvěle jako vy, mohl bych vyprávět. A to mne pak baví dvojnásob a jde to od ruky.
  

Počítejte, že to teď chvilku bude trvat, než se to vytiskne, uvidím, jak na tom bude tiskárna...

Ještě jednou děkuji vám oběma za spolupráci, byla opravdu perfektní.

….................

Jim se svou prvotinou Pěšky oblohou

Na Old Zálesáku se v půlce léta konala slezina spojená s rozdáváním výtisků autorovy prvotiny a celou další řadou knih a brožur z Trapsavecké provenience... 

Dlouho již jsme se takto kulturně nepozvedli! Povzneslo nás vědomí, že teď jsme my Old Zálesáci sečtělí, kulturně na výši a docela umělečtí. Jen někteří literáti pak k večeru dopadli spíš jako alkoholici ...

Prohlášení autora balady: veškerá podobnost se skutečnými událostmi je čistě náhodná a kdyby to nestačilo, dodávám, že z mé strany je použita nehorázná míra fabulace.

Ctím ty, kdy dočetli až sem ...