SONNYHO BÁSNĚ
V dobách našeho trampování ovlivnil Jim i nás ostatní (mne, tedy Sonnyho, Peta a Haileho) tak, že jsme taky nějakou tu poezii sepsali a společně s Jimovými básněmi jsme je vydali ve dvou samizdatových sbornících "Vandrákovo bohatství" a "Cestou z vandru". Bohužel pro nás tři, v závorce jmenované, to bylo ojedinělé básnické vzepětí v dobách mládí, které se - alespoň doposud - již neopakovalo. Přesto však, při přípravě dalšího dílu Jimovy tvorby, jsem do svých vlastních básní zabrousil a řekl jsem si, že když Jimova poezie, tak taky Sonnyho poezie. Výsledek předkládám níže a mohu jen dodat, že pokračování nejspíš nebude, protože v roce svého poetického osvícení jsem sepsal jen sedm kusů a svíce zhasla. Změnit by to mohlo snad jen množství vašich nadšených ohlasů či komentářů, ale jakási skepse mi našeptává, že se jich nedočkám. Takže to je, přátelé, nejspíš všechno ↓ M INISTERSTVO VEDLEJŠÍCH ZÁLEŽITOSTÍ HLEDÁ SE CHLAPÍK ZAROSTLÝ S VYSOKÝM ČELEM POVO...