Takhle to vidím

V dobách mého mládí (dávno a dávno tomu již) měl každý pořádný tramp svůj cancák. Sešitek s pevnými deskami, bratru 19 na 14 centimetrů, aby se dobře vešel do žebradla. S pevným papírem, aby něco snesl a dalo se do něj psát či kreslit i za nestandardních podmínek. Papírnictví vedla podobné sešitky pod názvem "památník", ale běda takový název mezi trampy použít. Do památníků si vzájemně malovaly naivnosti přihlouplé holčičky, kdežto cancák byl deníkem opravdového muže. Nejlépe mu bylo udělat obal z kůže, s vyraženým zálesáckým motivem k tomu.     A tak jste se v takovém svébytném mužském výtvoru mohli dočíst například, že  PIVO, VÍNO,                                                                DÍVKY HEZKÉ,                           ...

Jima znám už 45 roků. Tak dlouho jsme oba členy trampské osady Old Zálesák Havířov. Za tu dobu napsal přes 800 básní a nakreslil asi 2 000 perokreseb. Ano, slovy osm set a dva tisíce. A nafotil - v elmi zhruba tipnuto - několik tisíc fotografií . Dnešním dnem začínáme postupně uveřejňovat výběr z jeho tvorby. O tom, proč a jak jsme došli k rozhodnutí umístit část jeho literárního a výtvarného díla na blog, jak to, že jsme o jeho rozsáhlé činnosti měli jen matné povědomí (nejen já, ale i ostatní osadníci) i když jsme dlouholetí kamarádi, i o dalších věcech s tím spojeným se rozepíši v dalším postu za pár dní. Dnes chci jenom - především Jimovi, ale i vám ostatním oznámit "už je to tady!" Takže klikněte na postranním panelu vlevo nahoře na modrý odkaz  JIMOVA TVORBA - ODKAZY nebo sem →  https://trisuslici.blogspot.cz/

Jak? Dost dlouze. Tak nějak postupně. Do osmapadesáti mě ani moc nezajímaly. Dávají med a žihadlo, bzučí a sedají na květy. To bylo v podstatě vše, co jsem o nich věděl. A ještě velikonoční: „ Vrbičko, vrbo zelená, těžko je nyní vzpomenouti, od koho jako odměna je mašle na tvým proutí. Rozkvete kvítek spanilý,  rázem celý svět zbělá a kde se vzala - za chvíli na kvítku sedí včela. Vleze si rovnou do medu, aby ji slunce hřálo. A to je vše, co dovedu. Já vím, že je to málo …“ Fakticky celkem málo na tak zajímavé tvorstvo. A to jsem chalupník, zahradník, ochranář přírody, ekolog, tramp (pohříchu spíš už bývalý) a v poslední době i permakulturista – začátečník.  K tomu se ještě přidalo něco jako včelař – sympatizant. Manželka říká trefněji včelař – teoretik. S mým vzrůstajícím zájmem o udržitelný životní styl rostl i můj zájem o včely. Po pročtení hromad článků, shlédnutí webových materiálů, stažení knih ...