Trifolium pratense
Frčel jsem na kolobce směrem na Žermanice, na vrchu Kohout podivil jsem se převelice. Kde roky byla jenom řepka či kukuřice červený jetel kvete. To už dnes jen tak nenajdete. Z druhé strany je krásné obilí. Odtrhnout oči jsme nemoh´ ani na chvíli. Ty květy jetele tvoří celé moře rudé. A to kvést teprve začínají. Za pár dní té barvy nevídané zde celý oceán snad bude. Uprostřed pole s motykou hýbá se chasník osamělý. A všude kolem stovky námořníčků - motýli, brouci, ale nejvíc včely. Dnes probíhají zde žně nektaru. Do košíků, pěkně ručně, bez mechanizace, postaru. Tolik včel jsem snad viděl naposledy v kroměřížské Podzámecké zahradě. Je jich teď tady na jeteli jak vlnek na té Žermanické přehradě. Všichni ti drobní plavčíkové, celé ty houfy hmyzích námořníků, vzdávají díky tomu kapitánovi tam vprostřed pole za to, že mohlo dojít k tomuhle okamžiku. V prohřátém vzduchu slunečního dne...