JIM V TRAPSAVCI

Stalo se, co jsme nečekali a přesto jsme v duchu doufali, že by se to mohlo stát. A že by bylo krásné, kdyby se to stalo. A nastojte: Jim získal 3.místo v TRAPSAVCI 2018 za poesii a 2. místo v TRASE 2018 za grafiku.
Fotografie autora, hrdě pózujícího se sborníkem vítězných prací a cenami při takovéto  příležitosti snad ani nemůže nevzniknout

Za tímto konstatováním stojí hodně radosti, kterou to způsobilo, kus práce při přípravě  a nová chuť do další činnosti.

 Trapsavec je prestižní literární celorepubliková soutěž, probíhající již 44 let. Zařadit se mezi autory zvučných jmen, kteří v ní zabodovali, je  podle mého skrovného mínění snem snad každého trampského psavce. A že Jim uspěl i v Trase  (mladší sestra Trapsavce, zaměřená na výtvarně postižené trempíře), mi ukazuje, že ilustrovat jeho básně jeho kresbami  nebyl špatný nápad.
typické Jimovy krajinky - perokresby, nebo jak on říká průpiskokresby

Dalším a naprosto nečekaným překvapením byla nabídka vydat Jimovi výběr z jeho tvorby knižně v edici Trapsavecké miniatury. Přišla ze strany organizátorů Trapsavce a i když jsme se ještě nestačili z údivu otřepat, samozřejmě bereme a začínáme na věci pracovat.

 Takovýchto událostí nebývá v životě mnoho a tak to ještě jednou přiznejme: Jim prostě umí a to už dlouhou dobu. Kéž mu to píše a kreslí i další roky ...

 https://www.trapsavec.cz/

https://trasa.webnode.cz/
https://trisuslici.blogspot.com/        (← to je odkaz na blog Jimova                                                                   tvorba)




Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Obrázek
Elegie k jedenadvacátému srpnu   Sluce hřeje krásně svítí letní oblaka vytvářejí fantastické tvary šlo by: jet na přehradu            sednout si na zahradu            nebo si jen tak lehnout            a ani se nehnout daly by se prsty probírat struny od kytary nebo tvořit dobrá lyrika možná bych i kreslil ale štětec či pastel mi nic neříká zkrátka je taková umělecká chvíle vydrží zdá se do večera rozprostírá se kolem na čtvereční míle   Svět okolo je krásný zeleno modrý obraz    rukou léta vyvedený na plátně stříbrném přesto mně všechno táhne právě dneska do města na obzoru, do paneláku za Jimem.   Tam v malém bytě zpustlém mírně našel bych chlapa zřízeného komunistickým režimem.   Jasně, dal mu co proto chlast, kofein, tabakismus, rozvod, nemoci a vyčuraní kamarádi, možná i lenost a kus vlastní neschopnosti, ale to všechno až v druhém, třetím a dalším sledu. Vypsat to správně, jak to bylo, sotva svedu. Nechce se mi k t
Další informace
Obrázek
  Jednou šel lukami tulák. Opálené tváře ženců, svistot kosy a omamná vůně vyrovnaných řádek sena se dotkly samé podstaty jeho bytí. Chtěl shodit ze zad ranec a zaprášené boty nechat stát, kde jsou. Bosý se rozběhnout po udusané hlíně. Pod žárem slunce rozmáchnout se a zahodit všechno, co bylo. Pak zhluboka se napít z hliněného džbánu. Zvečera zasednout k dubovému stolu. Bylo by krásné s lidmi žít. On nadechl se jen a otočil.                            Musel jít.
Další informace

CHOROŠ

Obrázek
Na jabloni, které je přes čtyřicet, vyrostl choroš. „Měl bys ho odstranit, může tomu stromu ublížit“ pravil kamarád Vláďa, když u mě byl na návštěvě. Za tři dny jsem na to šel. Mám speciální výsuvnou pilku Fiskars a dýku z trampských dob, která dnes slouží již jen jako dílenské nářadí a prováděl jsem „odstranění nádoru“. „ Co to děláš?“ zajímala se manželka, přicházející z práce. „Skoro to, co vy na ortopedii“ ukazuji ji vyčištěné místo. „A hele, tam je další – dosáhneš tam?“ ptá se žena. „Dosáhnu,“ zkouším výšku já. A taky jo. „A tam je ještě jeden“ ukazuje to stvoření prstem někam do koruny. Tam už nedosáhnu. Stavím tedy žebřík ke kmeni, žebřík dřevěný, dvacet tři roků uskladňovaný v boudě, ale letos od jara ponechaný venku. Právě proto zkouším první příčku. Křupla brzo, ani jsem moc tlačit nemusel. Asi proto, dumám, že byla hned u země a tak čepy nahnily. Ta druhá je výš, mohla by držet. Taky drží. I třetí a čtvrtá. Zkouším je řádně, bimbám se, pohupuji. Přece
Další informace